MOROCCO 2012 ONLINE25. Ledna 2012
Novej rok se překulil a nastává motorkářskej klid a čas sladkýho plánování. Po loňským Maroku který zrovna nedopadlo, teda pokud bych se držel nějakýho původního plánu.... tak (i když sem si říkal že ne) jedu zase. Tady je tradiční on line reportáž:
Plán trasy je velmi podobný, respektive stejný jako ten z loňska. Jelikož jsme ze zajmavých míst v poušti viděli opravdu jenom zlomek, rád bych se zaměřil právě na jih podél alžírských hranic a pak na střední atles západně do Marakéše. Velkým městům se asi zcela vyhneme a pokusíme se být povětšinu času off road. Na satelitních mapách jsem našel několik lahůdek, například moderní velkolepé plastiky, stolocou horu, nebo spíš kráter do kterého by se mělo dát vjet, atd. Tak snad nás k nim navigace dovede. Trasy z loňska budu ještě malinko upravovat, ale nic dramatického.
Termín výpravy: 11. 27. 5. 2012
Sestava:
HyneKTM + Dasha - KTM 990 EFI Adventure Tank
Cibus - KTM 950 Superenduro
Víťa - KTM 990 Adventure White
11.5.2012
Prolog - Cibus
Někteří z vás vědí, že zítra bychom se v sestavě Vojta, Cibus, HyneKTM + Dasha měli vydat směr Maroko.
Zdá se mi, že pořekadlo "některé věci se dějí jen některým lidem (většinou Radovanovi)" se brzy bude dát aplikovat i na Moravskou kliku.
Minulý týden jsem si vyzvedl nachystanou motorku ze Sette. Závod v Malackách měl být jen formalita. SERko se však po 30 km zastavilo. Na vině byla benzínová pumpa a startovací relé. Díky č. 1 kontaktu od PavlaGS nakupuji přes net opravnou sadu. Zboží přichází během 3 dnů. V Sette objednávám startovací relé, které též během 3 dnů přichází. Bohužel to není to, které jsem chtěl. Další tři dny v háji. Týden před odjezdem je motorka opět v servisu tentokrát už v místním, protože mě tlačí čas.
Dále mám objednané popruhy na rolku u gearboxu. Zboží přichází včas. Ještě čekám šrouby na svou Shoeiku, kterou mám slepenou americkou páskou. Bikers Crown ujišťuje mailem, že za 10 dní je to doma. Dva týdny pryč a nikde nic. Volá slečna, že podobný případ se stává jednou za 10 let, a že šrouby budou 18. května. Děkuji hezky. To bych měl zrovna rolovat mezi duny v Erg Chebbi. Plivnu jedovatou pozvánku a přemýšlím, co s tím. Volám Pneuservisovif1, jestli by mně nepůjčil šroub ze své helmy. Karlos s úsměvem podává pomocnou ruku. Začíná to časově houstnout. Už je to jasné, časová rezerva protla pomyslnou nulu. Volám Ybrovi, zda by mně pro šrouby nezajel. V tomhle směru ochota a Ybro synonymem jest. Díky č. 2 Karlosovi a díky č. 3 Ybrovi za participaci na tomto projektu.
Instalaci centrálního stojanu, který jsem bral pro tuto cestu, po zjištění zásadních nedostatků vzdávám.
Místní borec mění relé, spravuje čerpadlo a instaluje navigaci. Motorka se ke mně do garáže stěhuje 2 dny před odjezdem. Uff. V práci pálím velkou plotnu ala Babci. Bohužel chlapci vypalují do plotny díry na ADV. Prasím to doma vrtačkou na rozměr SERka. Fuj. čuju o stošest. Útěchou mi je, že jdu ještě zítra do práce, kde si o tom bez emocí pohovoříme.
Do toho volá Vojta. Odborným zásahem znehybnil svou motku. No, i mistr tesař se někdy utne. Řeší to domluvou s Profesorem, který slibuje část svého motocyklu zapůjčit. Díky č. 4 letí k Profovi.
Dále zjišťuju, že jsem při posledním offu zlomil zrcátko, které jsem již nekoupil, protože jsem asfalt víceméně škrtnul z mého repertoáru. Ybro má zrcátka dvě a jistě obě potřebovat nebude. Rychle se domlouváme na odprodeji. Ještě se mi staví do A-Novy pro nové Hydroteqy a Ybro má splněno. Ybro jde do vedení díky díky č. 5 a díky č. 6.
Během dne se snažím zjistit, jak postupovat při nočním oživování Garmina, které mě terpve čeká. Volám HonzoviH, který poskytuje základní informace a postup. Díky Honzo s číslem 7.
Mezitím mluvím s Hynkem, který je na tom s časem tak nějak podobně jako my. Balit prý začne zítra po 4. hodině. Tzn. bezprostředně před naším domnělým příjezdem.
Do odjezdu zbývá 22 hodin......
1:54
s mirnym asi petihodinovym zpozdenim vyrazime smer Rozvadov. Navigace hlasi 2850km svizne jizdy. Masiny jsou na velkem dvounapravovem vleku netypycky kurtovane diagonalne napric. Ale zatim to vypada jako celkem elegantni reseni. Jo kluci jsou vylepani dohola takze jsme jak vyprava tri skinheadu. Konecne on the road.
Diky Ikebarovi za predni kolo Badusovi za taxi a vsem co pomohli.
14.5.
Po48 hodinách svižné jízdyoktavkou s megatrailerem a masinama postavenyma nastorc jsme nasli uzasny kemp asi 10 km od Algercias, kde jsme si dali opulentni rybi delikatesu. Pak hodinovou turu po pobrezi, koupani v ledovym oceanu, sber musli a par mistnich pivek. Prespali jsme pod sirakem na traileru a ted uz sedime na trajektu, ktery vyrazil 15 min po nasem prijezdu do pristavu. Takze za hodinu Afrika. Uz popate.
15.5. (00:46)
Rano vse jak na dratkach. Na trajekt jsme nasedli okamzite po prijezdu. Pres hranice projeli jak nuz maslem, az na moje lehke odlozeni motorky. Pak obed v drogove mecce Chechouen. Nasledoval offroad, nebo spis rozmlacena sotolinova cesta cca 60 km. Kluci leteli jak vitr a my s Dasou se kodrcali za nima. Ted jsme ve Fezu primo v historicke medine v hotelu s paradni terasou, cajem a atmosferou orientalniho karavanseraje. Pres den 38 stupnu a to jsme na severu.
16.5 (01:03)
Dneska naprosto fantasticky den. Rano rychla vypadek do Mediny fezu. Kozeluzny jsme tentokrat prolezli s nejakym studakem a vzal nas i dolu mezi kade s louhem a indigem a vsim tim smradem a svalnatyma chlapikama. Pak jsme vyrazili lehkym off horama stredniho Atlasu.
Celkem asi 200 km sotolinou a rozbityma cestama mezi cedrovymi lesy, pastvinami a skalisky.Napraosto uchvatna krajina. Raz krajiny se meni kazdou chvilku. V podvecer jsme jeste dali 50 km off do opustenych stribrnych dolu u Mideltu, coz je neskutecny peklo v uzke soutesce. Par horniku vylezlo z rozpadlych domu s karbidkami na cele. Zombie ghost town. Moc jsme se nezdrzeli, ale zazitek silnej.
Ted jsme v Mideltu ve stejnem hotelu, kde jsme se loni rozdelili. Na ulici zereme uz asi 150 tajine s colou. Zitra horama smer souteska Todra a pak k plastikam ztracenym v poussti. Snad dorazime do Erg Chebi, abysme konecne vyzkouseli pisek. Kluci leti jako dracia tak za nima trochu vlajeme. Kazdopadne tempo je velice sportovni a zdaleka presahuje obvykly RDDN prumer. Dasa uz vi, ze v 90 km/h to skoro nedrnca, takze si uziva horky vitr ve vlasech.
Dnes prumer 29 stupnu ve vysce 1600 m.n.m. Dole 39. Benzin nevari, takze dobry. Masiny slapou, az na ohlou Cibusovu brzdovou paku, diky odlozeni na sterku. Ale to rano vyklepeme. Maroko je uchvatny, loni jsme videli jenasfalt, takze koukame jak puci a nemuzeme se vynadivat. Komunikace je vyborna, furt cestou zvanime. Diky kluci! 
17.5.
Cibus se dnes zrejme rozhodl o zdolani rekordu v prejezdu Maroka na cas. Rano jsme vyrazili smer souteska Todra. Projeli jsme skalami a stolovymi horami a nakonec se zarizli do uzasne kanonu reky Todry. Berberske vesnice s hlinenymi domy nalepene na skalnich stenach, dole palmove oazy, proste uchvatny. Samtna souteska ma v jednom miste sirku asi 50 m a vyska sten je 300 m, ale asi jsem od toho cekal vic. Krajina kolem uchvatna.
pak jsme prejeli na jizni saharskou cast hor. Pokusili jsme se dojet k podivuhodnym stavbam v pousti nedaleko Erfoudu, ale zahrabali jsme se s Dasou ve vyschlem koryte reky. Navic se stmivalo, takze jsme valili 130 km/h k Erg Chebi, kam jsme dojeli za tmy. jak signifikantni. na benzince jsme z pruvodce vytipovali hotel Dunes potme valili 6 km pistou. Ted usiname v luxusnim berberskym hotelu s bazenem za polovinu ceny. Nasser palace kousek opodal - Alduv oblibeny hotel. Je tu skupiny starsich francouzu na 4 Suzuki Big. Jeden si v horach otocil koleno. Davame jim slivovici (horkou) a oni nam chlazenou anyzovku. Rano vyrazime nalehko zpet k stavbam u Erfoudu a odpoledne budem blbnout v dunach. Dobrou noc, Je pul jedne v noci a cca 35 stupnu.
17.5. podruhé
Nejdřív od Dáši:
Tak ted jedna ode me, mam totiz dost casu. Maroko je krasna zem a Sahara je magicka. Ale jestli chce nekdo zazit adrenalin, at si sedne na zadni sedlo motorky a necha se vezt po piste a pisku (podotykam, ze to neni zadnej ceskej hrubak, ale pekne ruda mouka). Je to zkouska limitu strachu, co je za nim nevim. Ale uz verim, ze je mozne se ubat. Co naplat, ze do sluchatka slysim(ano komunikace funguje vyborne, az na to, ze ja strachy ani nedutam) neboj, cim jedem rychleji, tim je to lepsi. Neni! Ale mam dost casu o tom premyslet. Nasla jsem si ted, v 11:55 kousek stinu (asi 50x50 cm), ktery vrha maly dunovy previs a koukam na písek, slunce v nadhlavníku, na teplomeru 50 stupnu, na sobe ty hnusne teply motorkarsky hadry a premyslim, jestli bych dala pesky 20 km k nejblizsimu asfaltu. Jo a Hynek s Vitou se snaziza dunou uz 20 min marne nakopnout Vitovu KTM.
A od Hynka:
Dnesni plan byl pokorit skulptury v pousti. Brzo rano vyrazime bez kufru smer Erfoud, tentokrat po piste primo kolem dun. Jedem 70 km/h a celkem to jde. KLuci jsou samozrejme rychlejsi. Za necelou hodku uhybame smer vyschle reciste. To Dasa prekonava pesky. Za nim je cca 100 m dunek a velbloudí trávy. Cibus se pokousi svezt Dasu na SE a myslim, ze mu tech par metru stacilo. Po pisku, uz ne kamenita pista, sem tam piscite koleje a mensi dunky. Dorazime k prvni stavbe, coz je monumentalni schodiste vedouci do nebe. Je to tu jak na Marsu, vcetne ufonu. Druhou stavbou je jakysi hrad, kde nas ale prudi mistnak na babete a chce vstupny. Objizdime to na motorkach a mirime ke treti, coz je obrovska spirala, po ktere by mohl vyjet nahoru i tank. Pousti se vracime cca 6 km k silnici a kufrujeme v dunach.Nakonec nachazime vyschlou kamenitou reku s plochymi navejemi a tam to nejak jde. Model Dasa sedi vzadu na plotne a ja ve stoje. Nevidi kam jedeme, tak dostava pecky do zadku. Hlasim ji jen ty nejhorsi kousky, ale normalne cmadime pado i piskem. Potkavame Vitu, kteremu chcipla masina a tak se opakuje lonsky model. Chvili laborujem s relatkem starteru, ktere schytalo nejakou ranu a dari se nam zprovoznit starter. Masina ale nechce naskocit. Zvlastni je, ze se to dari vzdy, kdyz strci rypak do Akrapovicu, asi mu masina neco naznacuje. Dasa sedi pod vymletym previsem reky jak berberska starena. Letmo skouknu teplomer - krasnych 49. Nakonec preskakujem malou dunu a jsme na asfaltu. Tam jeste jeden polibek laufu a Vita cmadi na hotel. My s Dasou se jeste vydrapem kamenitou stezkou na stlovou horu a cumime na poustni bouri pred nami i s malymi tornadky. Cesta na hotel uz byla zavata a po piste to byla jizda jak perejemi. Zveda se vitr a zene saharsky pisek. Krasa!!!
Tady muzete mrknout na fotky
Pokud dostanu důvěru a data, budu je průběžně aktualizovat.
Rob
Držím palce!!!
Taky tak!
to bude jeste zajimavy ! Sestava je zarukou kvalitnich zazitku :o)
Tak dobrou cestu!
Kluci hlavně si to ve zdraví užijte
good luck
zacatek vypada nadejne
Dasho, mas dost bombonu? Ty vole pamatujes na tu nocni romantiku v pousti? To se bude dasi libit 
Tak si radsi dame male opacko:
1. V Ceute je servis pod namestim, druzba s mistnim KTM klubem uz funguje - Carlos z teplarny.
2. V Rissani zasadne do Garage Royal na hlavni ulici, cenu domluvit predem.
3. Soucastky posilat ze Ceuty nocnim busem.
4. Kultura je u Nassera
5. Mista zapadlych stroju oznacvat hromadkou kameni
Zlomte vaz a hodne stesti!!!
no a kdyby nahodou: "Ju now mistr, litl is betr den nasink"...
Jesteze mezi KTM funguje darcovstvi organu
Tak dobro dosli ,evrybady!
Držím palce, užijte si to!
Pěkný fotky!!!Tak a´t to jede!
Zatím pěkej vejlet !
Vtipný poznámky Venco
To je poctivě psaný deník
Teplíčko jen co je pravda, že?
Přidat komentář